Jean Godefroy Bidima: Afrika tamɛlinxóɖɔ̀tɔ́ lɛ sín azɔ̃ ehᴐnmɛ

 “Azɔ̃ yětᴐn sùkpɔ́. Yě ɖo ná ɖɔ nú Afrikaví lɛ ɖɔ̀, tàn yětᴐn ɖó ná nyí tɛgbɛnú, yě ɖo ná ɖó ayì nǔmɔyìzɔ̀ tᴐn (Prospection), ayì sɔlɛnkpɔ́n tᴐn (Projection) kpódó ayì sɔɖónukún tᴐn kpán (utopie). Afrika tamɛlinxóɖɔ̀tɔ́ lɛ (les philosophes africains) ɖó ná kpé nukún hwɛndo mǐtᴐn wú. Mǐ ɖó ná zé ayì mǐtᴐn ɖó Afrika xó lɛ jí, lobo lìn tamɛ dó nǔ e dó gesí yìdɔ̃n-yidě (migration) gbɛtɔ́ lɛ tᴐn, linlɛn yětᴐn lɛ kpódó sinsɛn yětᴐn lɛ kpán, nǔ e kàn ɖyɔ̃ɖyɔ̃ yɔyɔ̃ e ɖò tòɖòbǔ-akɔ̀ (le lien social) dán wɛ ehᴐnmɛ é [...].

Đò dokɔ fí mǐ tɛntin ɔ (au niveau local), mǐ ɖó ná lìn tamɛ dó nǔ e kàn dᴐkùn walɔ (la culture matérielle) ɖò Africa gbéjí e, lobo gbéjé xó e zún fán tɛkiniki alo nǔjíwǔ-jlέjlέ tɛkilojí tᴐn lɛ. Đò wɛkέ-gblogblo jí ɔ (au niveau global), Afrika tamɛlinxó (la philosophie africaine) ɖó ná kɛ nù dó lê è ɖò gbὲ sɔ́ d’ayihún na gbɔ́n wɛ egbe e, nǔmamᴐɖù sín xɛsì e ɖ’àyǐ e, azᴐn xɛsì e ɖ’àyǐ e, ahwàn xɛsì e ɖ’àyǐ e, hunya-hunya e ɖ’àyǐ ɖò  akwέxó sín alinù e. Afrika tamɛlinxó ɖo ná nyí nǔkanbyɔ́ mɛ dó gbɛ-tɔ́júxó wú (Biopolitique)”.

Nǔnyᴐɛtɔ́, tamɛlinxóɖɔ̀tɔ́ kamerunu tᴐn J.G. Bidima, ɖò xójláwema Jeune Afrique tᴐn mɛ , 19/08/2013

 (M. Wanilǒ S.)

Axɔsi, nyɔnu-asuká Afrika tᴐn lɛ

Tiyi, Nefertiti, Kimpa Vita, Nzinga, Harriet Tubman, Ranavalona III, Solitude,Tinubu... Yě sukpɔ́, Afrika nyᴐnu e wà nǔjiwǔ bó sɔ́ Gbɛtɔ́nyínyí mǐtᴐn su lé. Nyonu-Axɔ́si é xɔ̀ tò, bó hὲn tò e wɛ à, alo nyᴐnu-asuká é yì ahwàn bó ɖè tò yětᴐn sín kannumᴐnᴐ gbɛ mɛ e wɛ à, nyᴐnu-nǔkplɔ́nmɛtɔ́, nyᴐnu-alìɖexlέmɛtɔ́, nyᴐnu-hùnnᴐ, nyᴐnu siká, nyᴐnu agbò-kpɔ̀... Yě gégé.

Mǐ-nɔ̀ Sylvia Serbin, Maatiniki ví ɔ, wlán tànxó-wema ɖokpó dó gesí Axɔsi mǐtᴐn nέ lɛ. Nyǐ wěma ɔ tᴐn nyí: “Reines d’Afrique et héroines de la diaspora noire”. Đò hwexóxónu ɔ́, nyɔnu xɔ̀ susu gěgě ɖò Mɛwi-hwɛndo mɛ. Nǔ-sísí, mɛ-sísí wɛ é nyí tɔ́gbó mǐtᴐn lɛ hwenú. É kà sɔ́ ɖò mɔ̃ ehɔ́nmɛ ǎ. À ni wú é ká sín?

Afrika nyɔnu egbe tᴐn lɛ, hwe ᴐ nu sù ! Mì site bo xɔ̀ tò.

  

(M. Wanilǒ S.)

Mɛwi nǔnyɔɛtɔ́-nǔkpatɔ́ ɖaxó lɛ

Hwɛhwɛ ɔ, mì nɔ sè, bɔ è nɔ ɖɔ̀ jile yovo lɛ gɔ́n wɛ nǔjiwǔ tɛkiloji tᴐn lɛ bǐ gosín. È ka bà do ná ganji ɔ, è na mᴐ ɖɔ̀ nǔ kún nyí mɔ̃ ɖebǔ ò. Togun lɛ bǐ mɛ wɛ nǔnyɔɛtɔ́-nǔkpatɔ́ (inventeurs) ɖaxó ɖaxó jɔ ɖè.

Sín hwexóxónu káká wa jɛ éhᴐnmɛ ɔ, Mɛwi nǔnyɔɛtɔ́-nǔkpatɔ́ gěgě wà nǔjiwǔ bó sɔ́ nǔnyɔέ yì nùkᴐn, ɖò alì vovo nu. Đò tɛkiloji yɔ̀yɔ̃ lɛ (les technologies modernes) sín alijí ᴐ, nǔ è Mɛwi nǔnyɔɛtɔ́ lɛ bló ɔ, hùgán 400 nǔnyɔέ-nǔkpíkpá (inventions technologiques).

Đò wěma tᴐn é nyí  “Inventeurs et savants noirs” mɛ ɔ, nǔbadotɔ́ Haitinù Yves Antoine ɖè kunnu nú Mɛwi nǔnyɔɛtɔ́-nǔkpatɔ́ ɖaxó énɛ lɛ. É jɛ xá ɖɔ̀, ɖò wěmaxᴐmɛxwé mǐtᴐn lɛ ɔ, mǐ ni jlá wěma mᴐwunkɔtᴐn. É jɛ xá ɖɔ̀, azɔ̃mɛví mǐtᴐn lɛ ní tunwun nǔjiwǔ è Afrikaví lɛ bló ɖò tɛkiloji sín àgbají é.

(M. Wanilǒ S.)